pátek 19. června 2015

10 zásad pro úspěšné zkouškové

Pro letošní závěrečné zkoušky jdu tak trochu s křížkem po funuse, ale spoustu letošních maturantů čeká na podzim nástup na vysokou školu a v zimních měsících i jejich prví zkoušková období. A protože každý z nás chce přes tyhle týdny hrůzy projít s čistým štítem, pár tipů od zkušenějších kolegů se vždy hodí. Žádná rada není obecně platná, protože každá škola má svá vlastní specifika. A někomu samozřejmě vyhovuje nad tím moc nepřemýšlet a nějak si tam ty termíny naházet, však ono to nějak dopadne. Ale například u nás máte na každou zkoušku jen jeden pokus, a tak dost záleží na tom, jak si váš semestr a zkouškové období zorganizujete. Někdy se mě kolegové z jiných škol ptají, jak to u nás s tím jedním pokusem zvládáme. Protože jsem už takový vysokoškolský veterán, mám vypracovaný svůj vlastní postup, jak přes nástrahy zkoušek projít bez zbytečných nervů a újmy na mém akademickém sebevědomí. A tady je:


1. Přemýšlej nad svým rozvrhem! Možná to pro někoho bude překvapení, ale všechno začíná už ve chvíli, kdy si plánuješ svůj rozvrh. Pokud máš možnost vytvářet si rozvrh sám, je dobré si zjistit, jak jsou obvykle ve zkouškovém rozmístěné termíny. Za své studium jsem si všimla, že předměty ze stejné katedry mají časy závěrečných a průběžných testů často vypsané na stejný den a stejnou hodinu, což může být pro tebe značná komplikace, pokud tedy nedisponuješ obracečem času a nezvládáš být na dvou místech zároveň. Nehledě na to, že u náročnějších předmětů může být problém umět na stejný den obsah hned dvou kurzů. Není to samozřejmě nemožné, ale je to zbytečná komplikace, zbytečné nervování a někdy i zbytečné papírování s omlouváním předmětu. Tak proč si sám vytvářet překážky?





2. Udělej si správný časový plán! V rámci možností si efektivně rozvrhni, kdy chceš jaký předmět absolvovat. Ačkoliv zkouškové trvá několik týdnů, někdy bývá problém s tím, že většina zkoušek je vypsána jen v rozmezí první poloviny tohoto období, a tak se budeš chytat za hlavu, protože se ti může zdát, že tě čeká běhání od předmětu k předmětu a že to prostě nemůžeš v žádném případě stíhat. Nepanikař! Stačí si to správně rozvrhnout. V klidu si sedni před seznam vypsaných termínů a ber v úvahu: 
      • Kolik si toho pamatuji ze semestru?
      • Jak moc je pro mě předmět náročný? Kolik materiálů se musím naučit? O jaký typ materiálu se jedná? Musím to pochopit, nebo jde hlavně o pamatování si definic? 
      • Kolik bodů vlastně potřebuji získat, abych prošel? 
      • Chci to mít všechno rychle hotové, nebo půjdu v klidu a na jistotu?
Až si odpovíš na tyhle otázky, aplikuj výsledek na termíny, které ti škola nabízí. Já většinou počítám s tím, že mezi učením na jednotlivé předměty chci mít alespoň jeden den volno. A jsem nejspokojenější, když před další zkouškou vím, jak jsem dopadla u té předchozí. Pokud to jde, tak si předmět, který je pro mě nejnáročnější, většinou nechávám až na konec zkouškového, protože po něm jsem obvykle už tak naštvaná a unavená, že už se mi nechce učit nic dalšího. Pokud jdu u něčeho na jistotu (vím, že tomu rozumím/potřebuji málo bodů), tak se to snažím zařadit na úplný začátek zkouškového, pokud je to možné, tak jdu na před-termín, abych měla pro ostatní předměty větší prostor.

3. Proklepni si zkoušejícího! Někdo je možná během semestru milý pán, ale to neznamená, že u zkoušky se z něj nemůže stát krvelačná bestie, která touží po tvojí krvi. Každý profesor má svoje oblíbená témata a je pravděpodobné, že je na tebe vytáhne, tak se nenech doběhnout. Pokud měl předmět víc přednášejících a víc zkoušejících, dej si pozor, jestli se výrazně nerozchází v názoru na nějaký problém. Může se ti stát, že u jednoho si svou odpovědí pomůžeš, u druhého si stejnou odpovědí podřízneš větev, na které právě sedíš. Můžeš taky udělat dojem tím, že zmíníš něco, na co byla zaměřena některá z jeho odborných prací, ale počítej s tím, že s tebou může následně chtít diskutovat. Plusové body se vždy hodí, ale nesmí tě nachytat na švestkách nevědomosti.


Výsledek obrázku pro zkouškové
4. Zjisti si, jak zkouška/test vlastně vypadá! Kolik lidí už jsem slyšela brečet nad tím, že je překvapilo a vykolejilo, jak vypadal závěrečný test? Desítky. Přitom v době internetu není obvykle problém zjistit si, jakou má zkouška strukturu a na co se tedy máte připravit. Budou otázky otevřené, nebo jde o výběr z nabízených odpovědí?





5. Čeká tě multiple choise? Co jsem tak zaznamenala z reakcí, tak tenhle typ testů není běžný na všech vysokých školách. To je asi taky důvod, proč si spousta lidí myslí, že testy tohoto typu jsou určitě naprostá brnkačka. Moje rada? Nepodceňuj to! Z mého pohledu je to ten nejhorší typ zkoušky, se kterým se můžeš setkat. Já je vyloženě nesnáším. Zvlášť u matematických předmětů, kde se jednou překlikneš na kalkulačce a můžeš se jít klouzat. Zákon schválnosti totiž vždy funguje naprosto dokonale, takže špatný výsledek, který ti vyšel kvůli tvému překliknutí, bude stoprocentně v nabízených možnostech. Vždy si zjisti, zda se bude odečítat za špatnou odpověď a jestli máš zvolit jen jednu možnost, nebo jestli jde o variantu 0 až všechny možnosti správně. Zjisti si, jak jsou otázky koncipovány. Často jde o veliké slovíčkaření, takže pozorně čti, protože někdy i spojka a čárka ve větě rozhodují o správnosti. 

6. Budou otevřené otázky? Při učení se tupě neuč nazpaměť, ale všechno si dávej do souvislostí a dohledávej si k tématu zajímavosti a věci z praxe. Každý ti potvrdí, že profesoři nemají rádi, když se snažíš z otázky "obecně vykecat" bezobsažnými romány. Ale pamatuj si, že rádi vidí, že tématice rozumíš a máš v hlavě srovnané i souvislosti. Takže piš vždy k tématu a vyjadřuj se stručně a jasně. Zkrátka se snaž minimalizovat počet slov, ale maximalizovat jejich informační obsah. 

7. Na ústní zkoušku vždy s úsměvem! Pamatuj si, že u ústní zkoušky má vliv celkový dojem. Takže nezapomeň na vhodné oblečení. Přijít na zkoušku v keckách, džínách a tílku s výstřihem až k pupíku je hodně špatný nápad i v případě, že zkoušející sám vyžaduje méně formální oblečení. Do dveří vstup s úsměvem a snaž se působit sebevědomě. Možná, že před zkouškou uslyšíš od kolegů, že daný profesor je tyran, který se tě snaží potopit. Můžeš to brát v potaz a psychicky se připravit na možné problémy, ale rozhodně to neber jako danou věc. Někteří studenti rádi svádí vlastní neúspěch na zkoušejícího. Na otázky odpovídej souvisle, v některých případech můžeš připojit i vlastní názor a rozvinout diskuzi. Vážně ti nepomůže, když se začneš okamžitě hroutit, pokud něco nevíš. Ještě není nic ztraceno. Znám to sice z vyprávění, ale ještě se mi nestalo, že by se mě zkoušející opravdu snažil potopit, pokud viděl snahu dobrat se k odpovědi. Hlavně tam neseď jako pecka se zavřenou pusou.

8. Co bylo v předchozích variantách? U předmětů s otevřenými otázkami a s ústním zkoušením se obvykle během termínů postupně vystřídají všechna větší témata. Pokud jdeš na pozdější termín a tvoji kolegové jsou sdílní, můžeš si vykalkulovat, která témata se ještě v žádné variantě neobjevila a bude vhodné se na ně trochu víc zaměřit.

Výsledek obrázku pro exams9. Nevěř všemu, co slyšíš a čteš. Skupiny na faceboooku i jinde, kde studenti sdílí své materiály a informace, jsou fajn a můžou ti hodně usnadnit přípravu. Před zkouškou můžeš s ostatními probrat věci, u kterých si nejsi jistý v kramflecích. Co je problém? Ne vždy se ti dostane správné odpovědi. Čas od času se totiž někde snaží nejaktivněji radit ti, kteří látce sami nerozumí, a to je potom problém. Někdy ani kolektivní shoda není zárukou úspěchu. Nedávno jsem si takhle opravila část svého domácího úkolu ze správného znění na špatné, protože jsem se nechala zviklat a poslechla jsem názor většiny. A dobře mi tak...

10. Vyhni se předtestovým diskusím. Tenhle bod trochu souvisí i s bodem devět a spousta lidí s ním nebude souhlasit. Nic mě před zkouškou nedokáže znervóznit tak, jako když se před učebnou, ve které probíhá zkouška, začne ještě na poslední chvíli dopodrobna probírat látka. Vždycky totiž pojmu dojem, že vlastně nic neumím, že všichni ostatní se očividně učili něco úplně jiného a z jiných materiálů... a přichází myšlenka neodvratného katastrofické scénáře. V učebně k testu tak usedám desetkrát nervóznější, než bych normálně byla. To samé se děje i na oněch FB skupinách, kde se obvykle začne kolektivně nadměrně přemýšlet nad nějakým problémem, který mi byl do té doby jasný, a během několika příspěvků mě to dokáže zblbnout tak, že nevím, čí vlastně jsem. Proto se před testem zásadně nevyskytuji v diskutujících hloučcích a vám radím to samé.

Nezbývá mi, než vám popřát hodně štěstí!

Máte nějaké své zaručené zásady a tipy na to, jak si usnadnit zkouškové a jako ho bez úrazu přežít? 

3 komentáře:

  1. Moc pěkně si to napsala. Když tak mě naštiv http://cestadonitra.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  2. Tohle je opravdu vyčerpávající článek a já vlastně ani nemám co dodat. Prostě super! :)
    Kdysi jsem, ještě na střední, sepisovala něco podobného pro středoškoláky: http://hogreta.blog.cz/1110/jak-se-ucit-efektivne a http://hogreta.blog.cz/1303/jak-zvladnout-maturitu - a tvůj článek by byl skvělým pokračováním pro vysokoškoláky! :) Já už totiž nic podobného nenapíšu, mám pocit, že mi časem odumírá mozek. Na střední jsem se za jednu noc dokázala naučit kvanta pojmů, teď na vysoké si jeden řádek čtu deset minut a stejně z něho nic nemám :-D. Máš to taky tak?

    OdpovědětVymazat
  3. To hogreta: Už ti odepisuji asi potřetí. Nějak mi blbnou komentáře a nedaří se mi přijít na to, kde vznikl problém. :D Já si ten řádek obvykle přečtu, pojmu podezření, že tomu rozumím... a za deset minut už nevím, co jsem to vlastně četla. :D

    OdpovědětVymazat