Jak jsem se stala pořadatelem

Jak asi mnozí z vás zaznamenali, v posledních několika měsících probíhala v médiích rozsáhlá reklamní kampaň propagující dobrovolnickou akci známou pod názvem "Ukliďme Česko 2015," jejíž banner můžete stále vidět v pravém rohu tohoto blogu. Když jsem odkaz na projekt společně s krátkým propagačním článkem zveřejňovala, ještě jsem netušila, že 18. dubna budu oficiálně působit jako hlavní iniciátor a jeden z organizátorů na naší obci. Ale stalo se. (A taky se stalo, že jsem cílem "po-bitvě-je-každých-generál" komentářů od lidí, co pro to nehnuli ani prstem. Tak když vás to baví! :D) A tak se vám teď můžu pochlubit tím, jak se nám dařilo i nedařilo a co si z toho můžeme vzít pro příští ročník. 

Čím začít? Všimli jste si, jak těžké je se dohodnout s větším množstvím lidí? Vážení čtenáři, někdy je to očistec! Vaše oznámení se pouští jedním uchem tam a druhým uchem ven, takže se po deseti upozorněních dozvíte, že "Tohle jsi přece neříkala." Na vaše otázky nedostáváte jasné odpovědi, které máte ovšem obratem jasně tlumočit zase někomu jinému. Jeden den vám řeknou A, druhý den to změní na B, a nakonec v posledním okamžiku přejdete k možnosti C. Zásadní informace se k vám občas dostávají na poslední chvíli a vy potom běháte kolem jako naštvaný ratlík,vztekle ňafáte a máte chuť otevřít si pivo, dát si nohy nahoru a prostě nedělat už vůbec nic. A protože tohle všechno nestačí, ráno v den D vám samozřejmě začne pršet. Nakonec se po bitvě ještě od kolemjdoucího brouka Pytlíka dozvíte, jak jste měli udělat úplně jinak, protože blablabla, a on by to jistě udělal lépe. Ne, nebudu jen negativní. I přes komplikace s logistikou a počasím se nám akce nakonec povedla a ozývají se dotazy, zda budeme příští rok v úklidu pokračovat. Budeme a budeme o něco chytřejší, takže vychytáme letošní problémy. 

• První překvapení našeho úklidu přišlo hned dopoledne, kdy se na náš sraz dostavilo nečekaně velké množství lidí. Jsme realisté, a tak jsme počítali s tím, že v optimističtějším scénáři se z původních 18 dobrovolníků, kteří se na naší facebookové k události připojili, dorazí půlka. Během dne nám lidé přicházeli i odcházeli, ale nakonec celkový počet zapojených lidí atakoval číslo 30. (Pche, a potom si předem zkuste plánovat potřebný počet rukavic, když do poslední chvíle není jasné, kolik pro ně budete mít rukou.)
• Našemu nejmladšímu účastníkovi Kubíkovi budou letos v létě teprve tři roky. Všichni starší lenoši si z něj můžou vzít příklad. 
• Pomineme-li velké množství PET lahví, heslem dne byla věta: "Božkov nechodí nikdy sám!" Láhví od rumu jsme totiž našli hromady, hromady a ještě větší hromady. Zpětně mě mrzí, že jsme si je nedávali stranou a neudělali hromadný snímek. 
• V naších "lučinách a šumících borech" můžete najít i spoustu kuriozit. Historické obracečky na seno, sjezdové lyže, sbírku miniaturních hrníčků, stovku bonbónků na hromádce, plastové židle, koberce, televizní obrazovky, žárovky (někdo si chodí svítit do lesa), nože...
• ... a taky množství dokladů. vážně bych chtěla být u toho, až se majiteli vrátí peněženka i s VISA kartou a výplatní páskou. :D

• Výsledek sedmihodinového úklidu? Více než tuna odpadků, 100 velkoobjemových pytlů,  dva vrchovatě naplněné kontejnery, několik velkých beden s vytříděným sklem a hromady železa.