pondělí 17. listopadu 2014

Littering

Postupem času si začínám uvědomovat, že nemalé množství lidí si není jisté tím, co si má vlastně představit pod pojmem environmentální ekonomie. Možná mě někteří dokonce podezřívají, že se přivazuji ke stromům na protestních akcích a držím hladovky kvůli provozu uhelných elektráren. Proto jsem "hrábla" do archivu svých studijních materiálů a tímhle článkem se Vám pokusím trochu přiblížit, co se pod mým oborem může skrývat a čím se například zabýváme. Nemusíte se bát, že Vás čeká hromada odborných pojmů a strohého učebnicového textu. Nebudu Vás tu trápit podrobným rozdělením nástrojů a odkazy na právní předpisy. Všechno je převedené do "laické" řeči, která Vás snad nebude nudit, a doplněné množstvím videí a odkazů pro ty, které by téma zaujalo. :)

Kdo z vás se někdy setkal s litteringem? Že nevíte, co si pod tímhle pojmem představit? Není divu, problematika litteringu je na našem území stále poměrně opomíjeným tématem. Ty z Vás, kteří ovládají anglický jazyk, určitě napadne, že slovo "litter" znamená v překladu do naší řeči "smetí." Jste na správné cestě. Následující odstavce se opravdu budou týkat smetí/odpadků, které potkáváme každý den na ulicích našich měst. Začněme ale s definicí, kterou jsem převzala ze studie pojednávající o výskytu litteringu na našem území v roce 2007. Pokud se s ní někdo z Vás chce seznámit podrobněji, je volně dostupná ke stažení na přiloženém odkazu.

„Litter znamená volně pohozený tuhý odpad v přírodě, v zastavených územích (sídla) a podél pozemních komunikací. Mezi volně pohozený odpad nespadají odpadky odhozené do košů, popelnic, odpadových kontejneru nebo jiných sběrných nádob na odpad, dále velkoobjemový odpad, průmyslový odpad a odpady ze staveb.“ 
 (zdroj: Analýza volně pohozených odpadů v České republice)



Už rozumíte tomu, co se skrývá za tímto pojmem? Kdykoliv odhodíte odpad malých rozměrů v místě, které není určené k jeho odložení (tedy do odpadkového koše), dopouštíte se litteringu. Můžeme sem zařadit například nedopalky z tabákových výrobků, papírky od žvýkaček, obaly od jídla v okolí stánků s rychlým občerstvením, PET láhve v okolí silnic a desítky dalších položek, které splňují podmínku velikosti. Pokud u lesa odložíte vysloužilou ledničku nebo pytel s odpadky, pak jste zajisté pěkné prasátko, které si koleduje o pokutu, ale vaše chování nespadá pod tuto kategorii. Odhazování odpadu není na první pohled významným ekonomickým problémem, protože de facto neexistuje způsob, jak přesně vyčíslit náklady na odstranění důsledků takového chování a ukázat tak lidem, jaká část z veřejného rozpočtu je vynaložena na tento zlozvyk. V rozpočtech většiny obcí jsou tyto náklady zakalkulovány do celkových výdajů na úpravu veřejných prostranství - sekání trávy, zametání ulic apod. Cenu tak můžeme maximálně odvozovat z některých dostupných dat - například dotace pro Armádu spásy,  náklady na úklid v okolí dopravních tepen apod. V každém případě můžeme konstatovat, že se jedná o výdaje, které vznikají zbytečně. A asi se také shodneme na tom, že pohled na odpadky pohozené v parcích, na chodnících a v okolí silnic není nic pěkného. 

Pojďme si shrnout pár údajů: 
  • S odhazováním odpadu se častěji setkáváme ve větších městech a to především v letních měsících, kdy roste počet turistů a sportovních aktivit. Taky se Vám stává, že při procházce lesem zakopáváte o plechovky, PET flašky a obaly od sušenek?
  • Věděli jste, že nejčastěji odhazují odpadky muži ve věku 18-34 let? 
  • V USA se k odhazování odpadků přiznalo 40 % oslovených respondentů. 
  •  Jaký odpad lidé odhazují nejčastěji? Podle zmíněné analýzy se velmi často jedná o obalový materiál (PET lahve) a cigaretový odpad, který zaujímá přední příčku z hlediska četnosti. Výhodou cigaretového odpadu jsou jeho malé rozměry, takže "není vidět, kolik ho ve skutečnosti je." Na tento problém naráží následující propagační video: 

  • Úklid veřejných prostranství probíhá na většině našeho území dvakrát ročně (jarní a podzimní měsíce). V lokalitách, které jsou turistiky významné, je úklid častější, protože pohozený odpad má negativní důsledky pro turismus. Například v některých částech Prahy probíhá úklid v časných ranních hodinách každý den. 
  • Celkové náklady na úklid ulic ve Velké Británii činily v letech 1998-1999 zhruba 400 milionů liber. 
  • S odhozeným odpadem souvisí problematika efektu rozbitého okna. Tento fenomén je známý především v ekonomických kruzích a vychází z teorie, že nevábný vzhled prostředí podněcuje k dalšímu nežádoucímu chování obyvatel. Zajímavý pokus založený na této myšlence byl uskutečněn týmem studentů pod vedením Keese Keizera. (pro zdatné angličtináře dostupný ke stažení na tomto odkazu), který prokázal, že v neudržovaných lokalitách lidé ztrácí zábrany k společensky závadnému chování - porušují vyhlášky, roste kriminalita. A naopak, lidé se obávají, že budou společností odsouzeni, pokud odhodí odpadky v místě, které je uklizené. 

  • V posledních desetiletích v mnoha státech světa vznikají organizace, které mají za cíl bojovat proti znečišťování okolí. Kromě informačních kampaní pro školy a dobrovolných úklidů se zaměřují na provádění analýz, které mají vést k nalezení efektivního řešení. Můžeme zmínit například britskou odnož: Keep Britain Tidy, která je autorem předchozího videa.

Jak svět bojuje proti litteringu? 
  • V některých městech Velké Británie se využívá kamerový systém k dokazování této činnosti. Pachatel se následně stává odstrašujícím příkladem pro ostatní. 
  • V Singapuru Vám hrozí nejen vysoké pokuty (v roce 2013 to bylo 500 - 2500 euro), které se stupňují, pokud jste přistiženi opakovaně, ale také povinnost zúčastnit se veřejně prospěšných prací.  
  • Zavedení pokutového systému se u nás setkalo s problémem "dokazování činnosti" a také lhostejností příslušných orgánů. Zkrátka: máme příslušnou vyhlášku, ale nikdo se ji neobtěžuje dodržovat. 
  • Jedním z nejúčinnějších nástrojů jsou informační kampaně ve školách. Bohužel, tyto kampaně mají často jen dočasný účinek. Ačkoliv roste povědomí o problematice, roste i množství odhozeného odpadu. 
  • Podle studie provedené v Basileji nezabrání odhazování odpadu ani dostatečné množství odpadkových košů. Někteří jedinci tu žvýkačku prostě stejně hodí na zem, i když u toho koše stojí a stačí jim jen natáhnout ruku. Otázkou je, co je k tomu vede. :)
  • Dostatečný úklid města vyvolává u některých jedinců nechtěný vedlejší efekt: "Je jedno, když to tady zahodím, protože to stejně někdo uklidí." Ano, u takových úvah je ale nutné počítat i s tím, že to někdo musí zaplatit, že to platíme my všichni a tím přicházíme o prostředky, které by bylo možné využít k lepším účelům. 

Pár otázek na závěr: Odhazujete odpadky, nebo je poctivě donesete k odpadkovému koši? Vadí Vám, když někdo hází nepořádek rovnou pod nohy? Napadá Vás, jak snížit počet lidí, kteří se takto chovají? Myslíte, že je účinnější řešení ex post (například pokuty), nebo ex ante (motivovat lidi systémem zálohování nápojových PET obalů)? Setkali jste se s podobnou informační kampaní (ve škole) a motivovala Vás k lepšímu nakládání s odpady (například k třídění)? 


1 komentář:

  1. Abych se přiznala já absolutně netuším o čem mluvíš. Ekonomie, ještě tu kterou zmiňuješ jde mimo mě :) takže se omlouvám. Máš ale pravdu, tedy respektive to video. Anglicky umím velmi málo..no středně, asi bych se domluvila, ale nejsem žádný špičkový mluvčí. Já abych se přiznala jsem párkrát hodila na zem žvýkačku. Nikdy žádný papír nebo tak, většinou vše házím do koše :) za což jsem ráda. Nad ostatními otázky se raději zamyslím.
    Jinak co se týče mě a mého přítele tak to co jsem psala je pravda. Bohužel ani jeden z nás nemá byt ani nic, takže zatím bydlíme oba u rodičů. Jsme spolu skoro 4 roky a ještě jsem neviděla jejich dům zevnitř. Síla co? Občas se obětuji, ale už mi to začíná vadit no. :/

    OdpovědětVymazat