Už jsem se někdy zmiňovala, že zkoušková období jsou pro mě prokletá? Ne? Tak je načase to udělat! Když už se tu jednou nepotácím jako zombie v horečkách, s kapesníčkem u nosu a jednou plící mimo provoz, tak odvezou pro změnu tátu do nemocnice s infarktem. Ach jo...
Přiznávám se, že tenhle článek je především jedna veliká veřejná prokrastinace. Příští týden mě čeká zkouška, které se bojím jako čert kříže. Předmět je to sice nesmírně zajímavý (témata z práva pohledem ekonomů), ale naneštěstí pro mě je včetně závěrečné zkoušky, domácích úkolů, seminární práce a dvou prezentací vyučován v angličtině a já jsem si vědoma toho, že moje jazykové schopnosti jsou stále někde na půl cesty mezi komedií a tragédií. "Bést íííngliš evrrr," abych to vyjádřila přesně. :D Pojala jsem proto podezření, že je ideální čas na úpravu vzhledu mého zanedbávaného blogu a sepsání nového článku. (A ve čtvrtek budu brečet, že to neumím.)
Co se tedy v posledních několika týdnech událo? Zjistila jsem, že psaní kulturních reportáží je stále nad moje síly. Náš profesor nás sice všechny varoval, že se do nich nemáme pouštět, neboť je to tenký led i pro ostříleného novináře, ale já to samosebou musela zkusit, že? Chtěla jsem mu totiž dokázat, že já na to prostě mám a že se toho nebojím! Myslím, že jsem byla jediný podivín, který koncert Jarka Nohavici na Konopišti (táta slavil narozeniny) trávil s nosem zabořeným do notýsku na poznámky a zuřivě zaznamenával každý detail. Bylo mi to ovšem houby platné. Dostala jsem jen dvě hvězdičky ze tří, protože jsem dostatečně nepopsala, co měl písničkář na sobě. Pfff...
Jako každý rok (no dobře, ne úplně každý) jsem se také účastnila pochodu Praha-Prčice. Odnesla jsem si domů výroční zlatý škrpál za svých třicet kilometrů. Jo, a taky jako bonus pár puchýřů a nepěkně spálená záda, takže ještě teď trochu připomínám dobře povařeného humra z animovaného filmu. Auvaj! Znáte tenhle dálkový pochod s padesátiletou tradicí?
Přidávám pár fotek z mého instagramu, končím chvilku prokratinace a odcházím zpět na bitevní pole, protože hromádka poznámek s nadpisem "Economics of crime" na mě vážně kouká dost výhružně. :(
 |
| Prčický škrpál/můj kočičí mazel/Konopiště/dopis z Kalifornie/obrázek od "mého" vězně z koncertu Jarka Nohavici/writeaprisoner/svátek matek/čarodějnice vlastní výroby/miluju jaro |
Žádné komentáře:
Okomentovat